Přidáno 23. Prosinec, 2015
Ochranou proti hluku se teoreticky zabývá stavební fyzika, konkrétně akustika staveb. Podle vzniku a šíření se zvuk dělí na šířený vzduchem, to je například mluvená řeč nebo hudba, a zvuk šířený konstrukcemi, tedy způsobený zejména kroky, pádem předmětu na zem nebo vibracemi způsobenými provozem spotřebičů, například pračky.

Obecně se zvuk šíří od mnoha různých zdrojů, ale v rodinném domě jde hlavně o činnosti člověka a domácích spotřebičů. Při posuzování konstrukcí z hlediska působení zvuku šířeného vzduchem mluvíme o takzvané vzduchové neprůzvučnosti. Hluk vznikající mechanickým působením přímo na konstrukci (zejména podlahu) se označuje jako kročejový zvuk.

 

AKUSTICKÁ POHODA

 

Hluk je jedním z mnoha faktorů, který ovlivňuje kvalitu vnitřního prostředí, ale bývá bohužel často zanedbávaný. Špatný vliv na zdravotní stav má trvalý hluk s intenzitou 65–70 dB a více. Dlouhodobé vystavení vlivu hluku může v konečném důsledku způsobit oslabení imunity nebo vysoký tlak. Společnost Saint-Gobain a Raiffeisen stavební spořitelna provedly v roce 2015 ve spolupráci s agenturou STEM/MARK průzkum mezi českými domácnostmi. Z výsledků vyplývá, že pouze desetina respondentů je se svým bydlením spokojená, ostatním více než 70 % vadí nejvíce hluk. I přes velkou míru nespokojenosti se problém snaží vyřešit pouze necelých 20 % domácností. Příčinou odkládání řešení je často nedostatek peněz i neznalost nabídek řešení.

 

NEDUPAT!

 

Problém se zvukem šířeným konstrukcemi se týká zejména podlah. Největší vliv má skladba stropní konstrukce. U konstrukcí, které mají účinně tlumit kročejový hluk, je nutné vložit pružnou mezivrstvu. Proto se používá známý princip plovoucí podlahy, kdy je na nosnou konstrukci položena pružná vrstva, na kterou je provedena tuhá roznášecí vrstva. Podle použité roznášecí vrstvy se plovoucí podlahy dělí na lehké a těžké. Ve skladbě lehkých plovoucích podlah se jako roznášecí vrstva používají desky na bázi dřeva a další desky takzvané suché výstavby (sádrovláknité desky, sádrokartonové desky). Ve skladbě těžkých podlah se jako roznášecí vrstva používá betonová mazanina nebo lité potěry. Pro těžké plovoucí podlahy má být plošná hmotnost roznášecí vrstvy nejméně 75 kg/m2.

            Mezi laiky se termín plovoucí podlaha ujal pro laminátové podlahové krytiny, což není přesné. Podle způsobu položení jsou plovoucí (nejsou celoplošně pevně přichyceny k podkladu), ale označení plovoucí neurčuje materiál. Plovoucí může být i podlaha dřevěná nebo například vinylová. Tento typ podlahové krytiny může být velmi hlučný, pokud není položena s tlumící vrstvou – pro izolaci kročejového hluku se používá vrstva korku, plsti nebo pěnová PE-fólie mezi podkladem a laminátovou (dřevěnou) plovoucí podlahou.

 

KDY IZOLOVAT PROTI HLUKU

 

Požadavky na konstrukční řešení týkající se akustiky staveb stanovuje norma ČSN 730532. Speciální akustickou izolaci vyžaduje například místnost pro domácí kino nebo hudební zkušebna. Kvalitní zvukové izolace můžeme dosáhnout dvěma způsoby. Buď zvolíme těžkou konstrukci (plné cihly, beton) nebo konstrukci lehčí, ale velmi pružnou, která akustickou energii pohltí, respektive vybije v neznatelných kmitech. Například všechny izolace z minerálních vláken tlumí hluk, z polystyrenů jen některé typy – například speciální podlahové elastifikované polystyreny. Jedním z nejúčinnějších, ale také nejlevnějších prostředků je kombinace sádry a kartonu v podobě sádrokartonových desek. Přestože sádrokarton je zdánlivě jeden druh konstrukce, můžeme ho rozdělit z hlediska zvukové izolace do několika tříd ochrany proti hluku.

 

PROTIHLUKOVÁ OKNA FUNGUJÍ JEN ZAVŘENÁ

 

Zvýšený hluk přicházející zvenčí je často způsoben blízkostí dopravy – frekventovaných silnic, železnice, nebo letiště. Výběr vhodného protihlukového opatření by se měl řídit zdrojem hluku. Rušivé spektrum hluku se skládá z několika frekvencí, které jsou různě intenzivní, proto jsou některé frekvenční rozsahy hlasitější, to znamená, že rušivější než jiné. Protihlukové izolační vlastnosti oken do velké míry závisí na druhu zasklení včetně druhu skla, jeho tloušťky a vzdálenosti mezi tabulemi, použití speciálních fólií a přítomnosti plynu mezi skly. Okna s lepšími tepelně izolačními parametry mají i lepší akustické vlastnosti. Opatrně s trojskly – ta brání efektivně únikům tepla, ale co se zvuku týká, prostřední sklo může vibrovat a zvuk tedy naopak přenášet. Důležitý je správný návrh řešení připojovací spáry mezi oknem a zdivem a kvalitně provedená odborná montáž.

 

***

 

AKUSTICKÉ MIKROKLIMA

 

Pro popis akustického mikroklimatu se používají tyto parametry:

 

* intenzita zvuku – hladina akustického tlaku – L (db]

* frekvence zvuku – f (Hz]

* doba dozvuku – T (s] (dozvuk = rychlost, jakou se vytratí akustická energie v místnosti)

 

Požadavky na hlukové poměry uvnitř objektu dle NV č. 272/2011 Sb.

 

Hygienický limit v hladině maximálního akustického tlaku A se stanoví pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu součtem základní hladiny maximálního akustického tlaku = 40 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného vnitřního prostoru a denní a noční době. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, přičte se další korekce – 5 dB. Za hluk ze zdrojů uvnitř objektu se považuje i hluk ze zdrojů umístěných mimo tento objekt, který do tohoto objektu proniká jiným způsobem než vzduchem, zejména konstrukcemi nebo podložím. Korekce pro obytnou místnost v denní době je 0 dB a v noční době je – 10 dB.

 

Limity pro hluk z vnějšího prostředí

 

Dle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. se nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve vnějším chráněném prostoru (2 metry kolem obytných budov) stanoví součtem základních hladin hluku LAeq,T = 50 dB a příslušných korekcí.

 

PROTIHLUKOVÉ TŘÍDY TZI

(třída zvukové izolace) dle ČSN 730532

 

Třída TZI Útlum dB pro okna

 0 do 24 dB

 1 25–29 dB

 2 30–34 dB

 3 35–39 dB

 4 40–44 dB

 5 45–49 dB

 6 nad 50 dB

 

DEFINICE POJMŮ

Vzduchová neprůzvučnost

 

Tato hodnota charakterizuje míru odporu konstrukce vůči zvuku nesenému vzduchem. Konstrukce díky působení zvuku kmitají a tyto kmity přenáší následně zvuk do dalších částí a zvuk se dále opět šíří vzduchem. Vyšší hodnota proto charakterizuje vyšší akustický komfort. Kročejová neprůzvučnost je vlastnost stropní konstrukce vzdorovat přenášení hluku vznikajícího mechanickými rázy na konstrukci. Tento druh zvuku vzniká otřesy, často způsobenými chůzí, díky napojení jednotlivých konstrukcí pak dochází k přenosu zvuku dále. Kročejová neprůzvučnost se vyjadřuje váženou normalizovanou hladinou akustického tlaku kročejového zvuku L´n,w v decibelech (dB).

 

ZDROJ STAVBA.TZB-INFO.CZ

 

15.12.2015 Dům a zahrada str. 56 Stavba/Konstrukce