Před jedenácti lety instalovali první český babybox. „Naplnil se sen umanutého blázna,“ konstatoval tenkrát jejich zakladatel Ludvík Hess
Pokud se matka ocitne v tíživé situaci, má možnost anonymně odložit dítě do speciální vyhřívané schránky, aniž by ho přitom ohrozila na životě či zdraví. Tento krok je zákonný a rodičům za něj nehrozí trestní postih. Při odkládání si může matka vzít letáček s informace o dalším osudu dítěte a také možnostmi, jak jej získat zpět, pokud by si svůj krok rozmyslela. Po vložení dítěte do babyboxu ohlásí signalizace tuto skutečnost zdravotnickému personálu. Zprávu a snímek dostává na svůj mobilní telefon a počítač také „duchovní otec“ českých babyboxů Ludvík Hess. Každé zachráněné děťátko v něm vzbuzuje zvláštní, specifický pocit: radost i zadostiučinění.
Jedenáct let, 136 dětí, spousta příběhů
Dosud zachránily české babyboxy 136 dětí, z toho 79 děvčat a 57 chlapců. První miminko, měsíční holčička Sonička byla vložena do babyboxu v GynCentru v pražském Hloubětíně17. února 2006. Zatím poslední miminko, čerstvě narozený chlapeček Daniel vešel do nového života také dvířky hloubětínského boxu 30. března 2016. Jeden z nejkurióznější případů se odehrál v roce 2009 v Ústí nad Orlicí. Holčička Lucinka se pravděpodobně narodila hned vedle babyboxu a matka ji do něj vložila dokonce i s placentou. V jejím případě se pak stala další mimořádná věc: příslušné úřady ji během pouhých čtyř dnů dokázaly svěřit do péče rodičům, kteří na vhodné děťátko čekali osm let!
Marcelka z babyboxu v brněnské Nemocnici Milosrdných bratří se 10. června 2013 stala nejen „jubilejní“ padesátou zachráněnou holčičkou, ale také miminkem, které se Ludvíku Hessovi nesmazatelně vrylo do paměti. „Vraceli jsme se s výrobcem babyboxů nové generace Zdeňkem Juřicou z jednání o babyboxech na Moravě. Když jsme děťátko v bedýnce uviděli na displeji svých mobilů, byli jsme asi jen kilometr od nemocnice. Řítili jsme se na místo. Holčička byla čerstvě narozená a byla to taková „chudá nevěsta“: ve výbavě měla jenom zakrvácený ručník. Pochovali jsme si ji v náruči oba. Poprvé jsem byl doslova „při tom“ téměř ve chvíli, kdy matka vložila dítě do boxu. Za nějaký čas mi telefonovali noví rodiče děvčátka a pozvali mne, abych se na ni přijel podívat. Sešli jsme se v zahradní restauraci a v kočárku odpočívalo spokojené, zdravé miminko,“ vzpomíná pan Hess.
Azylový dům pro matky v nouzi
Babyboxy první generace nyní ve spolupráci s výrobcem postupně vyměňuje za modernější boxy druhé generace. A jaké jsou další plány? Instalovat aspoň patnáct dalších babyboxů tam, kde dosud scházejí. Nejsou to však jen schránky na „nechtěná lidská mláďata“, kterými chce Ludvík Hess podat ruku zoufalým matkám. S podporou nadace francouzské společnosti Saint-Gobain vyrostl i azylový dům pro všechny mámy, které jsou v nouzi, ale nechtějí se přesto svých dětí vzdát. Na každém babyboxu je informace: Odkládáš-li děťátko, protože s ním nemáš kde přespat, zavolej! s telefonním kontaktem na Ludvíka Hesse. „Nešťastnou maminku s děťátkem ihned dovezu sám, nebo s pomocí přátel a spolupracovníkův České republice do Hájku v Praze 10, kde jim poskytneme v azylovém domě ubytování, jídlo a pomoc,“ konstatoval muž, který při komunikaci pod své zprávy používá kouzelně prostý podpis: babydědek Lu.
Čtěte také:
„Chtěla jsem dát své dítě do babyboxu,“ přiznává mladá maminka
Policie nebude pátrat po matkách dětí z babyboxů
Novorozenci už nemusí končit v popelnicích