Kdy je zapotřebí volit křížovou konstrukci u sádrokartonového podhledu Rigips?

Volba konstrukčního systému z tenkostěnných ocelových profilů záleží zejména na:
- výšce svěšení podhledu
- náročnosti montáže
Jeho volbu může ovlivnit také požární odolnost. Jelikož jsou požární konstrukce samostatnou kapitolou, budeme zatím řešit pouze podhledy, které plní zejména funkci estetickou.
Základní rozdělení najdete níže:

Tato podkonstrukce se používá v případě požadavku na minimální svěšení podhledu (např. z důvodu světlé výšky místnosti). Celkové svěšení podhledu včetně desky opláštění je u této varianty 28 mm.
Drobná nevýhoda tohoto systému je nutnost aplikace na zcela rovný podklad (strop), jelikož jsou profily uchyceny do stropní konstrukce na přímo (bez závěsu) a není tedy možné výškové vyrovnání profilů.

Tento systém se požívá v případě výšky svěšení 40 – 150 mm (včetně 1 desky opláštění). Výhodou oproti křížové konstrukce je zejména úspora použitého materiálu (je zapotřebí o cca 50% méně profilů CD a dále se zde nevyužívají křížové spojky).
Drobnou nevýhodou je naopak vyšší pracnost montáže, jelikož je zapotřebí vzájemně spojit profil CD a přímý závěs / stavěcí třmen a to vždy pomocí 2 vrutů typu LB (z každé strany 1 ks).

Tato konstrukce je využívána naprosto minimálně, jelikož je výhodná pouze v případě konkrétních požadavků (ne zcela běžných). Volba bude výhodná v případě nutnosti svěšení o více jak 150 mm (včetně 1 desky opláštění) a zároveň v případě požadavku na zachování volného prostoru v dutině podhledu pro vedení různých rozvodů (nejčastěji VZT).
Velkou nevýhodou je velmi vysoká pracnost montáže (každý montážní profil se krátí na délku 69 nebo 94 cm + vzájemné napojení montážního a nosného profilu je nutné provádět 2 ks spojek).

Jedná se o nejčastěji používanou konstrukci SDK podhledů Rigips. Používá se stejně jako předchozí varianta v případě svěšení od 150 mm (maximální výška svěšení není omezena). Hlavní výhodou je nejrychlejší montáž z uvedených konstrukčních systémů.