Širší průzkum pro urychlení udržitelné výstavby
Barometr udržitelné výstavby, který byl poprvé realizován v roce 2023 v 10 zemích, letos vstupuje do svého třetího ročníku. V roce 2025 se průzkum rozšířil na 27 zemí, včetně České republiky, a zahrnuje široké spektrum respondentů: odborníky, studenty, volené zástupce, členy asociací a nově také 27 000 zástupců veřejnosti. Tato rozšířená metodologie umožňuje hlubší porozumění lokálním i globálním výzvám v oblasti udržitelné výstavby a identifikaci klíčových oblastí, na které je třeba zaměřit úsilí.
Výsledky barometru definují strategické reakce na hlavní současné problémy: změnu klimatu, omezené přírodní zdroje a rychlou urbanizaci ovlivněnou demografickým tlakem. Ve světě, který se rychle mění a směřuje k uhlíkové neutralitě, musí stavebnictví prokázat schopnost adaptace. Stavební sektor je zodpovědný za téměř 40 % emisí CO2, spotřebovává 50 % přírodních zdrojů a produkuje 40 % pevného odpadu. Během posledního roku došlo celosvětově k nárůstu povědomí o udržitelné výstavbě mezi odborníky a veřejností, přičemž 85 % profesionálů uvádí, že část jejich činnosti je spojena s udržitelnou výstavbou, a 92 % očekává, že tomu tak bude i v příštích pěti letech.
Zároveň se ukazuje, že udržitelná výstavba je stále vnímána převážně z pohledu na životní prostředí, zatímco oblast zdraví a pohody obyvatel zůstává bez výraznějšího zájmu. Pro efektivní rozvoj udržitelné výstavby je nezbytná spolupráce všech zainteresovaných stran, přizpůsobení strategií místním podmínkám a zvýšená informovanost veřejnosti.
Z nové edice Barometru vyplývají čtyři klíčová zjištění
1. Rostoucí informovanost a sdílený pocit naléhavosti
Udržitelná výstavba se těší silné veřejné podpoře napříč společností. Mezi klíčovými hráči panuje shoda, že je třeba udělat více – jak na úrovni jednotlivců, tak institucí.
2. Soukromý sektor jako hlavní hybatel změn
Soukromé subjekty jsou vnímány jako klíčoví aktéři pokroku. Přesto se regionální priority liší – někde převládá důraz na inovace, jinde na regulaci nebo financování.
3. Důraz na klima převažuje nad lidským rozměrem
Environmentální aspekty zůstávají v centru pozornosti. Nově se zdůrazňuje odolnost vůči klimatickým změnám, zatímco témata jako zdraví, komfort či pohoda uživatelů zůstávají upozaděna.
4. Nedostatek znalostí brzdí konkrétní kroky
Ačkoli je povědomí o důležitosti udržitelné výstavby vysoké, zúčastněné strany často postrádají potřebné know-how pro praktické zavádění opatření.
Ve světě, kde se prohlubuje bytová krize, je každý projekt výstavby nebo rekonstrukce příležitostí, jak uspokojit potřeby obyvatel.
Benoit Bazin
Chief Executive Officer, Saint-Gobain
A co Česká republika?
Udržitelná výstavba u nás je především otázkou obecné znalosti, spojování tématu s konkrétními opatřeními. V některých otázkách se její vnímání více či méně odlišuje od evropských i celosvětových výsledků. Obecně se dá konstatovat, že v České republice je znalost tématu podstatně nižší.
1. Česká veřejnost má výrazně nižší povědomí o tom, co znamená udržitelná výstavba – ví to jen 11 % lidí, což je nejméně ze všech sledovaných zemí. Tento rozdíl je patrný napříč všemi skupinami, zvlášť mezi volenými zástupci a studenty.
2. Češi k udržitelnosti přistupují velmi prakticky. Spojují ji hlavně s rekonstrukcemi budov, recyklací a ekologickými materiály. Konkrétně 63 % dotázaných u nás vidí udržitelnou výstavbu jako renovaci stávajících budov (oproti 51 % globálně) a 81 % klade důraz na recyklaci a snižování stavebního odpadu (oproti 64 % ve světě). Naopak aspekty jako zdraví a pohoda obyvatel (jen 8 % Čechů vs. 15 % globálně), flexibilita budov (17 % vs. 22 %) nebo co nejlepší využití zdrojů (41 % vs. 48 %) jsou v Česku vnímané méně často.
3. Zatímco v minulosti Češi více spoléhali na veřejné instituce, dnes považují za hlavní hybatele změn architekty a projektanty. Jejich vliv vzrostl ze 44 % na 57 %, což odpovídá i světovým trendům. Důvěra ve veřejné instituce naopak klesla z 47 % na 37 %.
4. Češi mají také jasno v tom, co pomůže akcelerovat udržitelné stavebnictví: oproti světu kladou větší důraz na inovativní řešení (30 % vs. 22 %), vzdělávání (24 % vs. 21 %) a renovace budov (22 % vs. 18 %). To ukazuje na jejich praktický a technický přístup k tématu.
5. Pozitivní signál přichází od mladé generace. Přestože u nás mají studenti méně příležitostí se o udržitelné výstavbě učit než jejich vrstevníci jinde ve světě, 45 % z nich by odmítlo práci u firmy, která se udržitelnosti nevěnuje.
6. Veřejná správa v Česku také vnímá téma udržitelnosti jako důležité – až 88 % zástupců veřejné správy ji označuje za klíčové kritérium pro veřejné zakázky. Prostor pro zlepšení ale zůstává: reálně ji uplatňuje jen 37 % z nich.
7. V globálním kontextu označuje 67 % odborníků svou znalost udržitelné výstavby jako dobrou, což je o 6procentních bodů více než v roce 2024. Celkově 69 % odborníků a 60 % veřejnosti považuje udržitelnost ve stavebnictví za prioritu, přičemž až 95 % lidí ji považuje za důležitou.
Z průzkumu vyplývá, že si Češi stále více uvědomují důležitost udržitelné výstavby, ale často ji vnímají zjednodušeně – především jako otázku rekonstrukcí, kvality stavebních materiálů či energetické náročnosti budov. Pozitivní však je, že ji vnímají prakticky.
Udržitelná výstavba je ale mnohem širší téma – zahrnuje i zdraví obyvatel, odolnost budov vůči klimatickým změnám a využívání inovativních materiálů. Právě v těchto oblastech máme jako společnost ještě co dohánět.
Naším cílem proto není jen přinášet kvalitní a účinné produkty, ale také vzdělávat trh a ukazovat, že udržitelnost není jen o snižování emisí CO2, ale také o zdraví, pohodlí a kvalitě života.
Tomáš Rosák
CEO Saint-Gobain východní Evropa
Tváří v tvář zrychlujícím se globálním výzvám můžeme něco změnit. Ve dvouminutovém videu představuje Observatoř udržitelné výstavby svou strategii a nástroje pro podporu udržitelné výstavby po celém světě.
