Barometr udržitelné výstavby 2026

Barometr udržitelné výstavby, poprvé realizovaný v roce 2023 v deseti zemích, letos vstupuje do svého čtvrtého ročníku. V roce 2026 se průzkum rozšířil do 30 zemí, včetně České republiky, a zahrnuje široké spektrum respondentů – od odborníků a studentů až po volené zástupce a členy profesních asociací. Celkem se ho zúčastnilo 4 800 respondentů. Rozšířená metodologie umožňuje detailnější porozumění lokálním i globálním výzvám v oblasti udržitelné výstavby a pomáhá identifikovat klíčové oblasti, na které je vhodné soustředit další úsilí.

 1. Udržitelná výstavba: zavedený koncept, ale nerovnoměrně přijímaný 
Udržitelná výstavba je nyní široce uznávaným konceptem. Více jak dvě třetiny zúčastněných stran a téměř polovina veřejnosti uvádí, že přesně chápou, o co v tomto konceptu jde; a drtivá většina o něm má alespoň povědomí.

Toto široké povědomí však zároveň provází výrazné rozdíly mezi jednotlivými regiony a zeměmi. V Evropě je například patrný kontrast mezi Rumunskem (86 %) a Českou republikou (40 %), který ukazuje rozdílnou úroveň vyspělosti v rámci stejné geografické oblasti.

 2. Hodnota, kterou je třeba doložit 
Vedle samotných znalostí udržitelné výstavby se do popředí dostává otázka její skutečné hodnoty. Stále častěji je vnímána jako přínosnější než tradiční přístup, samotná podpora ambicí však již nestačí. Klíčové je tuto hodnotu doložit v praxi – ukázat konkrétní přínosy, nabídnout jistotu výkonu pro uživatele a prokázat konkurenceschopnost řešení. Teprve tehdy se udržitelná výstavba stane přirozenou součástí rozhodování napříč celým sektorem.

 3. Sdílené záměry, ale omezené činy 
V celém sektoru panuje shoda, že je nutné zrychlit a více spolupracovat, zejména už v raných fázích projektů. Přesto se tyto ambice jen pomalu promítají do praxe. Udržitelnost je často zmiňována jako priorita, ale konkrétní kroky, systematické vyhodnocování a skutečná rozhodnutí podle těchto principů zůstávají spíše výjimkou. Mezera mezi deklarovanými záměry a reálnými činy tak přetrvává, a to napříč různými skupinami i úrovněmi rozhodování.

 4. Podpora občanů jako hnací síla změny
Barometr ukazuje, že občané mohou sehrát důležitou roli při urychlení přechodu k udržitelnému stavebnictví. Udržitelnost je veřejností stále častěji vnímána jako priorita a roste také zájem o její přínosy pro zdraví a každodenní pohodu lidí. Zároveň se potvrzuje, že bez lepší informovanosti se změna neobejde. Právě srozumitelné a viditelné ukazování skutečné hodnoty udržitelné výstavby, zejména z pohledu uživatelů budov, může výrazně podpořit její širší přijetí a rychlejší rozšíření.

 1. Pragmatický přístup k udržitelné výstavbě
Barometr udržitelné výstavby 2026 potvrzuje, že český trh vnímá udržitelnost především prakticky. Pozornost se přesouvá od otázky proč být udržitelný k tomu, jak navrhovat, realizovat, provozovat a financovat řešení, která jsou funkční, realizovatelná a ekonomicky smysluplná. V mezinárodním srovnání se Česko profiluje silným důrazem na provozní realitu a návratnost investic.

 2. Nízké povědomí o samotném konceptu
Pouze 14 % české veřejnosti uvádí, že přesně ví, co pojem udržitelná výstavba znamená. Dalších 55 % o tématu již slyšelo, ale nemá jasno v jeho obsahu, zatímco 31 % se s tímto pojmem dosud nesetkalo. Udržitelná výstavba je tak často vnímána jen skrze dílčí témata, nikoli jako komplexní přístup.

 3. Energie mají přednost před uhlíkovou stopou
Zatímco globálně zůstává uhlíková stopa jedním z hlavních témat, v českém prostředí její význam ustupuje do pozadí. Udržitelnost je nejčastěji spojována s energetickou efektivitou budov, využíváním nízkoemisních a bezuhlíkových zdrojů a se snižováním provozních nákladů.

 4. Silný důraz na nízkoemisní energie a efektivitu
Využití nízkoemisních energií zmiňují téměř tři čtvrtiny respondentů. Podobně často se objevuje důraz na energetickou účinnost budov, recyklaci materiálů a celkové omezování uhlíkové stopy, zejména z pohledu provozu.

 5. Udržitelnost pod tlakem ekonomiky
Vnímání udržitelnosti se posouvá z role „nejvyšší priority“ do pozice důležitého, ale pečlivě zvažovaného tématu. Rostoucí tlak na náklady zvyšuje její význam i pro subjekty, které ji dříve nevnímaly jako klíčovou, zatímco čistě environmentální motivace u části trhu oslabuje.

 6. Rozhodování se láme v raných fázích projektů
Největší potenciál posunout udržitelnou výstavbu kupředu připisují respondenti architektům a projekčním kancelářím, které zmiňuje 59 % dotázaných. Právě v této fázi se rozhoduje o energetické náročnosti, provozních nákladech i dlouhodobé výkonnosti budov.

 7. Důraz na realizaci a dlouhodobý provoz
Jedním z hlavních specifik českého trhu je silný důraz na realizovatelnost řešení a jejich každodenní fungování. Udržitelnost je hodnocena podle toho, jak obstojí v praxi, nikoli podle deklarací.