360 let děláme svět lepším domovem
V roce 2025 slaví Skupina Saint-Gobain 360 let průkopnických řešení, která formují svět kolem nás. Od první manufaktury na výrobu zrcadel ve Francii až po dnešního celosvětovětového lídra v udržitelné výstavbě – neustále posouváme hranice inovací a cirkulární ekonomiky.
V roce 2025 slaví Skupina Saint-Gobain 360. výročí, které připomíná její celosvětový vliv, průkopnického ducha a komplexní přístup k cirkulární ekonomice. Základy Skupiny byly položeny již v 17. století, kdy byla založena první manufaktura na výrobu zrcadel ve Francii.
Již v roce 1665 založil Ludvík XIV. Královskou manufakturu na výrobu zrcadlového skla na žádost svého ministra Colberta cílem bylo přímo konkurovat dominanci Benátské republiky na evropském trhu se zrcadly. Traduje se, že jednou z motivací pro založení manufaktury bylo přání krále Ludvíka postavit si v rámci zámku ve Versailles zrcadlový sál, který byl dokončen v roce 1684. Tím se tento architektonický skvost stal defacto první a nejvýstavnější referencí Skupiny Saint-Gobain.
Jak vznikl název společnosti?
V roce 1692 byla ve vesnici Saint-Gobain v Pikardii založena nová manufaktura. Nebyla založena Královskou manufakturou na výrobu skla v Paříži, ale jejím konkurentem – společností Thévart, ale brzy byly obě společnosti sloučeny pod silným vlivem královské moci. Malá vesnice Saint-Gobain nebyla vybrána náhodně: její odlehlost chránila výrobní tajemství, okolní lesy poskytovaly dostatek paliva a blízkost řeky Oise umožňovala levnou dopravu zrcadel po řece do Paříže. Sklárna ve vesničce Saint-Gobain, byla uzavřená v roce 1993, ale její jméno nese společnost dodnes.
Oslava 360 let znamená prokázat průkopnického a inovativního ducha ve všem, co děláme. V roce 2025 oslavujeme nejen naše týmy, které každý den přispívají k udržitelnější budoucnosti, ale také naše řešení, jež přinášejí hodnotu a pozitivně ovlivňují lidi i planetu.
Benoit Bazin
Předseda představenstva a generální ředitel, Saint-Gobain
Historie Skupiny Saint-Gobain v České republice
Skupina Saint-Gobain působí v České republice již od roku 1992 a za více než tři desetiletí zde vybudovala silnou pozici na trhu. Její první aktivity byly spojeny se společnostmi PAM, která se specializuje na výrobu litinového potrubí, a Norton, nabízející široký sortiment brusiv. V průběhu dalších let do portfolia přibyly i další značky, které reprezentují různé oblasti podnikání Skupiny, především výrobu stavebních materiálů a technologií.
Důležitou roli v expanzi Saint-Gobain v ČR hrály akvizice. V roce 1996 se součástí Skupiny stal výrobce minerální izolace a EPS Isover, který patří mezi přední dodavatele izolačních materiálů. O dva roky později, v roce 1998, se k Saint-Gobain připojila společnost Weber, známá svými inovativními omítkovými a fasádními systémy, a také Adfors, výrobce skelných vláken pro stavebnictví a průmysl. Dalším významným milníkem byla celosvětová akvizice společnosti BPB v roce 2005, díky níž se do Skupiny začlenila značka Rigips, lídr v oblasti sádrokartonových konstrukčních systémů.
Historicky prvním výrobním závodem Saint-Gobain v České republice se stal podnik Sekurit v Hořovicích, kde se již od roku 1994 vyrábí čelní automobilová skla pro přední světové automobilky. Od té doby Skupina neustále rozšiřuje své výrobní kapacity a modernizuje technologie, aby držela krok s rostoucími požadavky na kvalitu, udržitelnost a energetickou efektivitu.
V současnosti Saint-Gobain v ČR provozuje 14 výrobních závodů, spravuje 15 obchodních značek a funguje pod hlavičkou šesti samostatných společností. Zaměstnává více než 4000 pracovníků a její roční konsolidovaný obrat přesahuje 22 miliard Kč. Díky dlouhodobému důrazu na inovace, udržitelnost a komfort zákazníků se Saint-Gobain řadí mezi klíčové hráče českého stavebního a průmyslového trhu.
Historie společnosti Saint-Gobain
V říjnu 1665 udělil král prostřednictvím „královských patentových listin“ finančníkovi Nicolasi Dunoyerovi a jeho společníkům výhradní právo na výrobu „zrcadlového skla“. Cílem bylo konkurovat Benátské republice, která dominovala evropskému trhu se zrcadly. Manufaktura, umístěná v pařížské čtvrti Faubourg Saint-Antoine, se zpočátku potýkala s technickými i finančními problémy.
Královský monopol platný na dvacet let, spolu s ochranou proti konkurenci a daňovými úlevami, ukazoval na význam, který král Ludvík XIV. tomuto podniku přikládal. Manufaktura se snažila přilákat benátské skláře, ale ti odmítli prozradit tajemství svého řemesla. V roce 1667 byli nahrazeni sklářským mistrem Richardem Lucasem de Nehou, který přinesl nové techniky foukání skla a otevřel sklárnu v Tourlaville v Normandii. Odtud bylo sklo přepravováno do Paříže k finálním úpravám. Právě tato zrcadla v roce 1684 ozdobila slavnou Zrcadlovou síň ve Versailles.
Sklárna v Saint-Gobain nevznikla z iniciativy pařížské Královské manufaktury, ale jejího konkurenta – společnosti Thévart. V roce 1688 získala povolení na výrobu velkých zrcadlových tabulí revoluční metodou lití skla na stůl. O tři roky později byly obě firmy pod královským nátlakem sloučeny.
Louis Lucas de Nehou, synovec Richarda Lucase, opustil Tourlaville a připojil se k nové společnosti, aby zdokonalil výrobu velkých „benátských“ zrcadel. Saint-Gobain bylo vybráno pro svou odlehlost, lesy jako zdroj paliva a blízkost řeky Oise, která umožňovala levnou přepravu do Paříže. Roku 1695 došlo k fúzi obou podniků a vznikla Plastrierova společnost. Sklárna v Saint-Gobain, která fungovala až do roku 1993, dala jméno dnešnímu podniku.
Ekonomické problémy vedly Plastrierovu společnost ke krachu, ale skupina ženevských bankéřů v čele s Jacquesem Buissonem převzala v roce 1702 kontrolu nad Královskou sklárnou. Nově reorganizovaná Dagincourtova společnost zavedla podrobnější pravidla pro správu kapitálu a akcionářských vztahů. Dokonalé techniky lití skla a rostoucí poptávka po zrcadlech v 18. století zajistily manufaktuře dlouhodobý růst.
Pierre Delaunay-Deslandes provedl významné reformy ve výrobních procesech, což mu v roce 1772 vyneslo šlechtický titul. Přestože byla manufaktura v obtížné situaci kvůli Sedmileté válce a rostoucí poptávce po kvalitnějším skle, Deslandes zaváděl systematické inovace a modernizoval provoz. Přesto zůstala výroba závislá na ruční práci a zaměstnávala kolem 1200 dělníků.
Revoluce zasáhla manufakturu v době jejího největšího rozkvětu. Někteří členové vedení podporovali revoluční myšlenky, jiní emigrovali. Manufaktura se dostala do konfliktů s dělníky postiženými úsporami a inflací. V roce 1797 byla výroba v Saint-Gobain zastavena a obnovila se až po roce 1801. Přes těžkosti koupila manufaktura pozemky v Chauny, které se později staly klíčovými pro její průmyslový rozvoj.
Po ztrátě výsadního postavení musela společnost rychle reagovat. Roku 1830 se přeměnila na akciovou společnost a modernizovala jak výrobu, tak prodejní strategii. V roce 1829 navázala partnerství s francouzským konkurentem Saint-Quirin a o rok později vstoupila na americký trh otevřením pobočky v New Yorku.
Fúze se Saint-Quirin a expanze do Německa umožnily vytvoření jednoho z největších výrobců zrcadlového skla v Evropě. Společnost začala stavět sklárny po celé Evropě, včetně Itálie, Belgie, Nizozemska a Španělska.
Saint-Gobain se sloučil s chemickou společností Perret-Olivier a stal se hlavním výrobcem kyseliny sírové. V reakci na změny v chemickém průmyslu firma začala vyrábět umělá hnojiva, která se stala klíčovým produktem koncem 19. století.
S vypuknutím války byla část výroby paralyzována. Sklárny v Německu a Belgii byly zabaveny a mnoho továren ve Francii bylo poškozeno. Společnost přeorientovala výrobu na chemikálie pro válečné účely, zejména výrobu kyseliny sírové pro výrobu střelného prachu.
Saint-Gobain sehrál klíčovou roli v modernizaci sektoru dutého skla v Evropě. Organizoval přenos amerických technologií a podporoval francouzské výrobce. Založil společnost SEVA, která vyráběla pece a stroje pro sklářství, čímž umožnil automatizaci výroby a nahradil ruční foukání sklářů.
Saint-Gobain a Corning Glass Works založili výrobní jednotku pro elektrofuzi žáruvzdorných materiálů v Modane. Inovativní technologie elektrofuze přinesla lepší technické vlastnosti než tradiční žáruvzdorné materiály. Po válce byla výroba přesunuta do Pontetu.
Saint-Gobain utrpěl velké ztráty – továrny byly zničeny nebo zabaveny, zaměstnanci odvedeni do války. Přesto zahájil výzkum skleněných vláken a plastů. Po osvobození v roce 1944 se zaměřil na obnovu výroby a modernizaci technologií.
Společnost oslavila výročí velkolepou výstavou v Paříži, kde prezentovala své inovace v oblasti skla, chemických produktů a jaderné energie. Výstava ukázala optimistický pohled na budoucnost, ale zároveň odhalila zastaralost výrobních linek tváří v tvář revoluci floatového skla.
Saint-Gobain se spojil se společností Pont-à-Mousson, aby posílil svou pozici a diverzifikoval podnikání. Novou Skupinu vedl Roger Martin. Spojení bylo strategicky výhodné, ale znamenalo sloučení dvou odlišných firemních kultur.
V reakci na ropnou krizi se Saint-Gobain zaměřil na diverzifikaci. Opustil hutnictví, posílil pozici ve stavebnictví a vstoupil do nových odvětví, jako byly informační technologie, optika a správa vodních zdrojů.
Po znárodnění v roce 1982 byl Saint-Gobain v roce 1986 znovu privatizován. Akcie koupilo 1,5 milionu investorů a společnost se stala vzorem pro další privatizace ve Francii.
Saint-Gobain převzal americkou společnost Norton, světového lídra v oblasti brusiv, keramiky a plastů. Tento krok výrazně posílil přítomnost firmy na americkém trhu a zaměřil ji na špičkové materiály a inovace.
Akvizice společnosti Poliet v roce 1996 znamenala strategický posun směrem k distribuci stavebních materiálů. Na jejím základě vznikla společnost Saint-Gobain Building Distribution (SGDB), která dnes generuje 45 % celkového obratu Skupiny.
Následovaly další významné akvizice, například Raab Karcher v Německu, Meyer (Jewson) ve Velké Británii či Telhanorte v Brazílii.
V roce 2005 Saint-Gobain koupil za 5,9 miliardy eur společnost British Plaster Board (BPB), světového lídra v oblasti sádrokartonů. Tento krok posílil divizi stavebních produktů a podpořil strategii udržitelného bydlení.
Sádrokartonové desky, známé pod značkami Placoplatre, CertainTeed, Rigips nebo Gyproc, se staly klíčovým materiálem ve stavebnictví a umožnily rychlou a efektivní výstavbu moderních budov.
Ikonické reference
Společnost Saint-Gobain sehrála klíčovou roli při historické obnově katedrály Notre-Dame v Paříži. Po ničivém požáru v roce 2019 nabídla společnost Saint-Gobain své odborné znalosti v oblasti stavebních materiálu a restaurování. Díky tomu je nyní katedrála chráněna před plameny inovativním a udržitelným protipožárním systémem, který zároveň respektuje kulturní dědictví. Instalován byl také 1 km kanalizačních trubek Saint-Gobain PAM.
Společnost Saint-Gobain vyrobila protiskluzové skleněné tabule v podlaze prvního patra Eiffelovy věže v Paříži.
Ve výšce 57 metru nabízí návštěvníkům trojí atrakci: nádherný výhled na město světel, jedinečnou perspektivu věže a adrenalinový zážitek.
Společnost Saint-Gobain vytvořila zrcadla ve slavném Zrcadlovém sále Versailleského paláce.
Ložiska pro marsovské vozítko NASA Curiosity vytvořila společnost Saint-Gobain a speciálně je navrhla tak, aby odolala drsným podmínkám na rudé planetě.
Společnost Saint-Gobain sehrála klíčovou roli při výstavbě BMW Welt v Mnichově a přispěla pokročilými skleněnými řešeními k realizaci inovativního designu budovy. Společnost dodala přibližně 12 400 m² skla, včetně 900 různých 3D izolačních skleněných tabulí.
Skleněná pyramida muzea Louvre v Paříži byla vyrobena ze skla Saint-Gobain, které této ikonické stavbě zajištuje průhlednost a odolnost.
Isover nabízí nejširší sortiment tepelných, zvukových a protipožárních izolací v té nejvyšší kvalitě na českém trhu.
Rigips je renomovanou firmou specializující se na systémy vnitřní suché výstavby.
Weber je dnes v České republice jedním z nejvýznamnějších dodavatelů a výrobců vysoce kvalitních fasádních, zateplovacích a hydroizolačních systémů.
Saint-Gobain Building Glass vyrábí a nabízí kompletní škálu různých typů plochého stavebního skla.