ZLEPŠEME VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ ŠKOL PRO VÝUKU NAŠICH DĚTÍ!

Novinky přidáno 21. června, 2017



Vysoká koncentrace oxidu uhličitého (CO2), nedostatečná cirkulace čerstvého vzduchu i nevyhovující světelné či akustické podmínky – to jsou závěry vyplývající z měření České rady pro šetrné budovy (CZGBC) v rámci nově spuštěného projektu zaměřeného na kvalitu vnitřního prostředí v českých školách. O tom, že je stav vnitřního prostředí ve většině vzdělávacích zařízení bohužel nevyhovující až tristní, se sice ví již delší dobu, soustavná aktivita s cílem řešit tento alarmující stav však doposud chyběla. Rada proto od letošního května provádí nejen měření, ale navrhuje zúčastněným školám i vhodná řešení, jak zlepšit vnitřní prostředí těchto budov a tím zkvalitnit samotnou výuku dětí.

„Špatná kvalita vnitřního prostředí je obecně velmi rozšířeným problémem, se kterým se potýká naprostá většina českých škol. V rámci projektu měření ve školách chceme na tuto skutečnost upozornit a zároveň zúčastněným školám prostřednictvím našich odborníků a členských společností nabídnout konkrétní řešení, jak vytvořit lepší podmínky pro výuku. Do projektu se v pilotní fázi zapojily dvě školy, a to ZŠ Komenského ve Slavkově u Brna a ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole, ve kterých jsme po dobu čtyř dnů sledovali množství CO2, kvalitu denního a umělého osvětlení a hladinu hluku. Oba vzdělávací subjekty svým osvíceným postojem a zapojením do projektu ukázaly svou snahu pečovat o zdraví dětí a jejich pedagogů. Velmi si ceníme jejich zájmu a přístupu, který může být inspirací pro další školy v České republice, u nichž je zlepšení kvality prostředí nasnadě,“ vysvětluje Simona Kalvoda, výkonná ředitelka České rady pro šetrné budovy, která plánuje pořádat semináře a poskytovat poradenství všem zájemcům z řad škol a veřejné správy.

 

Kvalita vnitřního prostředí ovlivňuje zdraví dětí

Vnitřní prostředí, zohledňující požadavky na správné osvětlení, vhodné akustické řešení, teplotu a potřebnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, je stěžejní pro zdraví dětí a jejich učitelů. Pokud tyto parametry nejsou dodrženy, mohou uživatelé těchto prostor trpět únavou, neschopností se plně soustředit a v krajních případech i značnými zdravotními obtížemi, souhrnně označovanými jako syndrom nezdravých budov. Ten se podle statistických údajů Státního fondu životního prostředí týká až 75 % českých staveb. „Aktivitu Rady vnímáme jako velice záslužnou, protože se čím dál více potýkáme s tím, že jsou děti během vyučování nesoustředěné, unavené a roztěkané. Kvalitní a zdravé prostředí pro práci si samozřejmě zaslouží i samotní učitelé,“ uvádí ředitel ZŠ Komenského Vladimír Soukop a doplňuje: „Sám jsem již dříve prováděl jednoduchá měření a už ta ukazovala, že bude nutné s tímto nevyhovujícím stavem něco dělat. Když přišla nabídka od Rady, neváhal jsem proto ani vteřinu.“ Nabídku Rady přivítala i ředitelka ZŠ Mikoláše Alše v pražském Suchdole Alexandra Kejharová: „Již delší dobu se zabýváme otázkou, jak snížit hlučnost nejenom v učebnách, ale i na chodbách. Projekt Rady nám díky konkrétním doporučením a návrhům velice pomohl a už v letošním roce se proto chystáme instalovat akustické panely do nejhlučnějších prostor školy.“

 

Vydýchaný vzduch jako hlavní problém

Nedostatek čerstvého vzduchu a jeho přirozené obměny je hlavní příčinou špatného vnitřního prostředí učeben. Zvýšená koncentrace CO2 vede k pocitům dusna, únavě a bolestem hlavy. Množství CO2 ve vnitřním vzduchu proto nesmí podle vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj[1] překročit 1 500 ppm a podle doporučení by se mělo spíše pohybovat pod hodnotou 1 000 ppm. Podle hygienických norem pro školská zařízení pak musí být během výuky ve třídách zajištěn přívod vzduchu v množství 20 – 30 m3/hod. na žáka[2]. „Z našich měření provedených v obou zúčastněných školách vyplývá, že během vyučování se velmi rychle zvyšuje koncentrace CO2 ve vzduchu a maximální povolené hranice ve výši 1500 ppm dosahuje množství tohoto plynu již po 18 minutách po začátku výuky. V tomto ohledu je nutné uvést, že ani pravidelným větráním okny se tuto hodnotu nepodařilo trvale snížit pod 900 ppm,“ komentuje výsledky Petr Kašík ze společnosti AMiT, vyrábějící řídicí systémy pro průmyslovou automatizaci a automatizaci budov. Vysoká koncentrace oxidu uhličitého v učebnách a pomalá výměna vzduchu i při plně otevřených oknech překvapila i ředitele Soukopa ze Slavkova. „Z tohoto důvodu je nutné v takových prostorech instalovat systémy řízeného větrání, které zajišťují dostatečnou obměnu čerstvého vzduchu v místnosti, a to aniž by se větralo a do prostoru proudily nečistoty, prach a hluk zvenčí,“ dodává Kašík.

 



[1] Vyhláška Ministerstva pro místní rozvoj č. 20/2012 Sb., kterou se mění vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby (článek II, § 11, odstavec 5 limit pro oxid uhličitý)

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=76675&nr=20~2F2012&rpp=15#local-content
[2] Vyhláška č. 410/2005 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (příloha 3 - Požadavky na větrání a parametry mikroklimatických podmínek)

https://portal.gov.cz/app/zakony/zakonPar.jsp?idBiblio=60500&nr=410~2F2005&rpp=15#local-content

 

celou tiskovou zprávu k tématu najdete zde

Saint-Gobain

Víte že...

Zajímavá fakta a informace ze světa Saint-Gobain

Víte, že Weber je znám v oblasti stavebnictví i svou orientací na zákazníka?

Péče o zákazníka se promítá v oblíbené příručce pro stavebníka – weber.rádce, která je masově distribuována sítí prodejců stavebních materiálů. V letošním roce vychází již třináctý ročník.

Tyto webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Informace o tom, jak tyto webové stránky používáte, jsou sdíleny se společností Google. Používáním těchto webových stránek souhlasíte s použitím souborů cookie.